April 2014

Forever alone

17. april 2014 at 9:19 | Ranly |  Diary
Ten pocit, když jste totálně sami a na ničem už nezáleží. Když noc strávíte brečením do polštáře a projíždíte ty pěkné vzpomínky které máte.. ostatně i ty špatné.. i ty k tomu patří. Jste zabalení pod dekami a peřinou ale stejně je vám zima a klepete se.. Ten pocit zklamání, když přijdete na facebook a máte novou zprávu a tak moc si přejete aby byla od něj a ona není. Ten pocit prázdnoty a osamění.. pocit toho že už to lepší nebude a vy jste ztratili vše, díky čemu jste poslední dobou zůstávali naživu... Ten pocit že vaše štěstí ván hodilo hovno na hlavu, a nikdo další už nezbyl... ten fakt, že jíte jedno sousto dvě hodiny a jen z donucení aby jste se nezhroutili.. tyhle pocity který nikdo nechce zažít. Je konec. a vy už nevíte co dál.
Přesně tyhle pocity nikdy nikomu nepřeju. Važte si lidí, na kterých vám záleží.. a říkejte jim každej den jak moc je máte rádi protože.. pak už může bejt moc pozdě.
Ten fakt.. že tyhle osoby už nikdy nebudou spolu.

BTW: Nejlepší, když jsou ještě k tomu prázdniny a vy máte volnej barák :'(
/vždy jsme chodili k nam.. a myslim že si umite domyslet../

Ale víte co.. musím se sebrat a jít dál i když nevím jak to můžu udělat když stačí jen slyšet jeho jméno a už tečou slzy, ale .. musím to překonat. Každý musel a všichni to dokázali.